Z níže uvedených příkladů vyplývá, že pokud se satelitní dálkový průzkum zahrne do výuky, stimuluje se tím zájem žáků o řešení a analýzu ekologických, fyzikálních a matematických problémů.

Pozorování Atén z vesmíru

Předmět:Geography

Délka trvání: 45 minut
Třída: Tato hodina je nejvhodnější pro žáky středních škol (věk 14-18 let).

 

Hlavní cíl

Žáci sledují změny krajiny, k nimž v průběhu času dochází, a uvědomují si, jaké stopy po sobě člověk zanechává.

Nástroje

Osobní počítače se staženými snímky z programu Landsat a nainstalovaným softwarem Multispec (viz Jak projekt zorganizovat ve své třídě)

Popis

Tato hodina je určená pro starší žáky středních škol a uplatní se v rozličných oblastech. Snímky z programu Landsat provedou žáky procesem analyzování změn půdního krytu.

 

Učitel žáky nejprve seznámí s důsledky (např. vzrůst teploty zemského povrchu, poškození životního prostředí atd.), jež změny půdního krytu mají pro lokální i globální klima. Následně se žáci v malých skupinách pobaví o monitorování a odhalování změn v životním prostředí. Učitel mezitím stočí diskuzi k pozorování Země prostřednictvím satelitních snímků. Žáci pak použijí Multispec, software pro zpracovávání obrázků, a dva obrázky z programu Landsat, z nichž každý byl pořízen v jiném časovém období. Každá skupina studentů experimentuje s kombinacemi pásem a debatuje, jaká kombinace pásem lépe odhaluje změny půdního pokryvu.

 

Žáci použijí kombinaci pásma, která je založená na přirozených barvách a jasně změny zobrazuje. Následuje kvalitativní analýza míry, v níž se půdní pokryv mezi pořízením jednotlivých snímků změnil. Žáci musí identifikovat místa, v nichž ke změně půdního pokryvu došlo, a analyzovat jejich prostorové rozložení ve svém městě.

 

Po výše popsané analýze a zpracování dat budou žáci schopní zodpovědět následující otázky a probrat je spolu ve skupině:

  • Vidíte na půdním pokryvu nějaké změny?
  • Dokážete rozpoznat, jaký typ využití je se změnou spojený?
  • Napadá vás nějaký důvod, proč ke změně půdního pokryvu došlo právě na tomto konkrétním místě?
  • Zvýšila se velikost oblastí porostlých vegetací, nebo se snížila?
  • Souvisí některá ze změn s urbanizací?

 

Níže vidíte uplatnění tohoto postupu na město Athény. Příklad využívá snímky z programu Landsat, které podporují vymezení změn půdního krytu, k nimž došlo mezi lety 1994-2010.

 

- Výukové video naleznete zde

- Další informace a nápady najdete zde

- Pro žáky základních škol doporučujeme lekci Motivace historickými snímky, která je dostupná na webu Globe a ukazuje žákům, jak vypadá krajina na současném satelitním snímku a jak na snímku 60 let starém. Co se změnilo? Stála naše škola?

 

 

 

 

Climate Research Campaign: satelitní data ve výuce o klimatických změnách

 

Předmět:

Délka trvání každého scénáře: 45 minut

Třída: Tato hodina je nejvhodnější pro žáky středních škol (věk 13-18 let).

 

Hlavní cíle

- Vyhledáváním informací, například satelitních dat souvisejících se změnami klimatu, zlepšit znalost práce s informačními a komunikačními technologiemi.

- Naučit se používat matematiku a jejímu používání porozumět.

- Porozumět jevům typu „atmosféra Země“.

Nástroje

Adekvátní technické prostředky (počítače, zařízení GPS atd.), internetové připojení

Popis

Tento projekt se skládá z nejrůznějších scénářů, které jsou připravené k okamžitému uplatnění při hodinách a souvisejí s ekologickými jevy a problémy. Vyvinuté scénáře jsou založené na používání satelitních dat. Jako zdroj informací používají žáci internet. Jelikož projekt byl vypracován v těsné spolupráci s učiteli, kteří scénáře hodin vyvinuli a vyzkoušeli na vlastních žácích, stačí jen, aby si učitel vybral téma, které ho zajímá, a řídil se přehlednými a podrobnými materiály.

 

Jeden příklad vyvinutého scénáře se týká dopadů klimatických změn na ekosystém Arktidy. V jeho rámci se pomocí multitemporálních satelitních snímků zkoumá ubývající zalednění na severní polokouli.

Projekt byl připraven v rámci modulu C programu Climate Research Campaign, který je v Polsku součástí programu Globe.

Další informace viz webová stránka projektu MASS nebo programu GLOBE v Polsku

 

Materiály ve městě

Předmět:

Délka trvání: 45 minut
Třída: Tato hodina je nejvhodnější pro žáky středních škol (věk 13-16 let).

 

Hlavní cíle

Porozumět vlastnostem materiálů, které ovlivňují městské mikroklima.

Nástroje

Snímek z programu Landsat ve viditelném pásmu, tabulka barev, odrazivosti a materiálů.

Popis

Učitel seznámí žáky s teoretickým pozadím zákonů slunečního záření (odrážení, pohlcování atd.) a vysvětlí, jaký mají vztah k tepelnému prostředí, v němž žijeme.

Žáci řeší jednoduché příklady týkající se záření, třeba:

Příklad 1:

Sluneční záření dopadá na těleso. Zčásti je pohlceno, což přispívá k ohřátí tělesa, a zbytek je odražen. Odrazivost se měří v procentech a odrazivost plus pohlcení se musí rovnat 100%.

Jestliže na těleso dopadne záření o 1000 wattech a naměřená odrazivost činí 300 wattů, jaká je odrazivost tělesa? Odhadnete, z jakého materiálu se těleso skládá?

Žáci se rozdělí do malých skupin a otevřou snímek z programu Landsat ve viditelném pásmu (kanál 3), v němž se zobrazí záření odražené z povrchu. Učitel vysvětlí, že různé barvy (různá odrazivost) představují různé materiály. Žáci pomocí níže uvedené tabulky přiřazují barvy na snímku k příslušným materiálům a odrazivosti.

Nato přejdou k příkladu 2.

 Příklad 2:

Vypočtěte rozdíl v odrazivosti mezi nejtmavším a nejsvětlejším místem snímku. Co tyto materiály představují?
Dokážete na snímku najít materiál, který odpovídá odrazivosti z příkladu 1?

Snímek odrazivosti Athén, program Landsat.

Níže se nachází satelitní snímek zachycující odrazivost Athén, spolu se stupnicí barev na snímku a odrazivostí běžných městských materiálů.